Zajímavosti a střípky z historie Velké pardubické

Jenom připomínáme, že nedělní program v Pardubicích začíná slavnostním zahájením v 11 hodin a o půl hodiny později bude odstartován první z osmi dostihů. Samotná Velká pardubická má start ve 14 hodin. Přímý přenos celého dostihového dne nabídne ČT Sport, na našem webu bude tradiční on-line reportáž.

1874 5. listopadu toho roku se konal 1. ročník Velké pardubické. Na start dostihu se postavilo 14 koní a šest proběhlo okolo cílového mezníku. O dvě délky zvítězil šestiletý hnědák Fantome s jezdcem Sayersem, když nesl hmotnost 80,5 kg. Sochu prvního vítěze můžete spatřit před jednou z tribun na pardubickém závodišti.

4 Nejúspěšnějším koněm historie Velké pardubické je ryzák Železník, který se na start dostihu postavil osmkrát a čtyřikrát zvítězil. Poprvé se na start postavil v roce 1985 s amatérem Novákem a naposled v roce 1992 s Josefem Váňou. Železník, který reprezentoval stáj Státního statku Bruntál – Světlá Hora zvítězil v letech 1987 až 1989 a 1991. Železník nasbíral také nejvíce účastí v dostihu 8, stejně jako Salvátor a Flang, o start méně mají Lady Anne, Maskul a Decent Fellow. Železník je taky jedním ze šesti koní, kteří dokázali vyhrát Velkou pardubickou třikrát za sebou (Epigraf, Sagar, Železník, Peruán, Tiumen a Orphee des Blins).

8 Historie Velké pardubické zná osm trojnásobných vítězů dostihu. Na Briganda (1875, 1877 a 1878) postupně navázali Lady Anne (1891, 1894, 1896), Epigraf (1957 až 1959), Korok (1969, 1971 a 1972), Sagar (1981 až 1983), Peruán (1998 až 2000), Tiumen (2009 až 2011) a Orphee des Blins (2012 až 2014).

17 Tolik ročníků Velké pardubické se v její více než 140leté historii nekonalo. Konání čtrnácti ročníků překazily válečné události. V letech 1876 a 1908 zabránily konání dostihu mrazy, ve druhé případě byl dostih o týden odložen, ale stejně počasí bylo proti. V roce 1968 se dostih nekonal z politických důvodů.

14 Nejstarším koněm, který vyhrál Velkou pardubickou, byl čtrnáctiletý Unkas, který se prosadil v roce 1954 v sedle s Ludvíkem Raimondem. Ve třinácti letech dokázali vyhrát dostih Vítěz v roce 1952 a v roce 1991 Železník. Ve dvanácti letech triumfovali Rayon de Lune v roce 1947, Koran v roce 1963, Peruán v roce 2000 a v roce 2014 Orphee des Blins, která je také nejstarší vítěznou klisnou v historii. Bohužel u čtyř vítězů z minulosti není znám věk a jsou uváděni pouze jako starší.

8:56,01 Od října 2015 je rekordem dostihu čas Ribelina ze stáje Lokotrans, který měl v sedle Pavla Kašného. Je zajímavé, že v posledních dvou případech, kdy se měnil rekord dostihu, byl vítěz diskvalifikován. V roce 2008 byl diskvalifikován pro nedodržení kurzu Amant Gris a o sedm let později pro doping Nikas. Právě ročníky 2008 a 2015 jsou zatím jediné, kdy se podařilo pokořit hranici devíti minut, což bylo ještě na sklonku 20. století bráno jako naprosto nemožné.

20 Tolik vítězů Velké pardubické zvládlo dostih v čase rychlejším než 10 minut. Do roku 1987 se zdála být tato hranice neprolomitelná. Prvním, kdo jí překonal, byl legendární Železník s Josefem Váňou při prvním triumfu. Posledním vítězem, který potřeboval ke zdolání kurzu více než 10 minut, byl v roce 2002 Maskul, 10:22,1. Od roku 2003 byl nejhorší čas vítěze v roce 2016, Charme Look vyhrál v čase 9:43,86, ale všichni účastníci nesli hmotnost 70 kilogramů, o dva kilogramy více než v předchozích letech. V posledních čtrnácti ročnících byl jedenáctkrát čas rychlejší než 9:30. Loni vyhrál No Time To Lose v čase 9:39,98.

24 V tolika případech byl rozdíl v cíli mezi prvním a druhým koněm více než dvacet délek. Jedna pětina ročníků tedy skončila suverénním triumfem vítěze. Poprvé se výrok daleko objevil při devátém ročníku v roce 1883, kdy se prosadila desetiletá polokrevná Victoria a naposled byl výrok daleko v roce 2013, kdy podruhé vyhrála Orphee des Blins. Dvakrát dostih dokončil pouze jeden kůň, poprvé Slava v roce 1899 a druhý případ byl téměř o sto let později v roce 1993, kdy všechny nástrahy zdolal pouze Rigoletto.

Nos Nejmenší vzdáleností mezi dvěma koňmi v cíli je nos. Ten rozhodl Velkou pardubickou pouze ve dvou případech, poprvé to bylo v roce 1886, když se prosadil čtyřletý Hanno a na druhý případ si mnozí pamatují, neboť nastal v roce 2010, kdy o tento rozdíl porazil Tiumen Amant Grise.

28 Tolikrát se na start Velké pardubické postavil její rekordman Josef Váňa. Poprvé byl na startu v roce 1985 a s polokrevným Paramonem obsadil druhé místo za Festivalem. Zatím poslední start absolvoval v roce 2014 s Tiumenem, kdy dokončili na šestnáctém místě. Celkem se Váňa ve Velké objevil v sedlech třinácti koní. Nejvíce startů, šest, absolvoval se Železníkem a Tiumenem. Druhým jezdcem s nejvyšším počtem startů je Dušan Andrés, který byl na startu již dvaadvacetkrát. Bohužel, ani jeden z nich se nepředstaví v letošní Velké pardubické.

8 Tolik vítězství vybojoval Josef Váňa ve Velké pardubické. Poprvé se prosadil se Železníkem v roce 1987, triumf si v následujících dvou letech zopakoval. Čtvrté vítězství legendární dvojice se zrodilo v roce 1991. Páté vítězství přidal s Vronským v roce 1997 a poslední tři v letech 2009 až 2011 s Tiumenem. Kromě osmi vítězství má Váňa na kontě sedm umístění na druhém nebo třetím místě. Druhá příčka v historických tabulkách patří Václavu Chaloupkovi, Peteru Gehmovi a Janu Faltejskovi se čtyřmi triumfy.

10 Tolik vítězů Velké pardubické připravil Josef Váňa v roli trenéra. První úspěch jako kouč si připsal v roce 1996 zásluhou Cipíska. O rok později slavil s Vronským, v roce 2001 po úspěchu Chalca a od roku 2006 až do roku 2011 nenašel ve Velké přemožitele (2006 Decent Fellow, 2007 a 2008 Sixteen, 2009 až 2011 Tiumen) a poslední triumf slavil loni zásluhou No Time To Lose. Druhým nejúspěšnějším trenér historie je Čestmír Olehla se šesti úspěchy a třetí příčka patří Františku Holčákovi s pěti.

1 Jediným trenérem, který dokázal připravit vítěze Českého (Československého) derby a Velké pardubické v jednom roce, je Josef Váňa. V roce 2011 se ve Velké Chuchli prosadil Roches Cross a v Pardubicích Tiumen. Letošní derby-vítězku Blessed Kiss připravuje ve Velké Chuchli Igor Endaltsev, ale ten se překážkovým dostihům nevěnuje, a tak double není možný.

2 Dvojici jezdců se podařilo vyhrát oba nejprestižnější dostihy tuzemského kalendáře. Prvním byl Karel Holoubek, který vyhrál Velkou pardubickou v roce 1925 a v derby byl úspěšný dokonce dvakrát v letech 1927 (Dagobert) a 1928 (Blue Star). V moderní historii Holoubka napodobil Dušan Andrés, který vyhrál České derby v roce 1998 (Temirkanov) a Velkou o devět let později se Sixteen.

1 Pouze jediná žena-jezdkyně oslavila vítězství ve Velké pardubické. Desetiletá plavka Norma už měla odejít do chovu, ale komtesa Lata Brandisová přemluvila Zdenko Radslava Kinského, aby ji ještě jednou do dostihu přihlásil. Klisna v sedle s Brandisovou se mu v roce 1937 odvděčila sedmidélkovým vítězstvím.

Vítěze Velké pardubické dokázaly připravit dvě ženy. Lenka Horáková je podepsána pod hattrickem Peruána na sklonku devadesátých let 20. století, a Martina Růžičková pod triumfem Charme Looka v roce 2016.

29 To je maximální počet koní, kteří se postavili na start jednoho ročníku Velké. Rekordní účast jsme zaregistrovali v jubilejním 100. pokračování v roce 1990. Do cíle tehdy dorazilo 11 koní a zvítězila osmiletá hnědka Linbentína. Rekord v současné době nemůže být překonán, neboť se na start může postavit pouze 25 koní. V 21. století registrujeme nejméně startujících v roce 2007 - 13, naopak maximální počet 25 koní se představil v roce 2009.

18 Tolik koní dostih dokončilo v roce 2009 a je to rekord dostihu. V roce 2014 to bylo pouze o jednoho méně. V roce 2009 byl na startu maximální počet 25 koní a pouze sedm jich neproběhlo okolo cílového mezníku.

1995 Tento letopočet je spojen s posledním vítězstvím zahraničního účastníka ve Velké. Tehdy se v dramatické koncovce prosadil desetiletý It’s A Snip v sedle s jeho trenérem Charlie Mannem. Od vzniku Československa (od roku 1920, tedy v 89 ročnících) se zahraniční účastníci prosadili dvacetkrát (9x SSSR, 5x Německo, 2x Rakousko, 2x Anglie, 1x Francie a 1 x Bulharsko). Jediné francouzské vítězství je 71 let staré a zasloužil se o něj dvanáctiletý Rayon de Lune s jezdcem Buretem.

38 Tolik zahraničních koní se představilo ve Velké pardubické od roku 2001, v průměru tedy dva v jednom ročníku, ale v letech 2002, 2006, 2011 a 2016 se na startu neobjevil žádný. Pouze 14 zahraničních koní Velkou pardubickou v posledních 17 letech dokončilo. Za sledovanou dobu odvezli cizinci z Velké pardubické 2 511 000 korun, což jsou více než tři procenta z celkově vyplacených dotací, které činily 77,75 miliónu Kč. Výrazně statistikou zahýbalo loňské druhé místo Urgent de Gregaine, což bylo nejlepší umístění zahraničního účastníka v novém miléniu.

5 000 000 Částka v korunách, o kterou budou bojovat účastníci 128. Velké pardubické s Českou pojišťovnou. Velká je nejlépe dotovaným cross country dostihem v Evropě. Majitel vítězného koně si připíše na účet rovné 2 miliony korun. Celková dotace se v posledních letech rozděluje mezi sedm nejrychlejších koní v cíli. O pět miliónů se poběží pošesté za sebou.

55:1 Nejpřekvapivější vítězkou Velké pardubické od roku 1994, kdy jsou přijímány na závodišti kurzové sázky, se stala Orphee des Blins v roce 2012, která odskočila do dostihu v kurzu 55:1. Průměrný kurz vítěze Velké od roku 1994 je 7,9:1. Kromě Orphee měli vyšší než průměrný kurz ještě Cipísek v roce 1996 (15:1), Maskul v roce 2005 (10:1), Tiumen v roce 2009 (16:1) a v roce 2015 Ribelino (21:1). V posledních 24 ročnících se prosadili i čtyři koně, kteří doskočili do dostihu jako desetinoví favorité, Peruán (2000 – 1,8:1), Registana (2004 – 1,9:1), Tiumen (2011 – 1,7:1) a Orphee des Blins (2014 – 1,6:1), shodou okolností to bylo vždy v ročníku, kdy vyhráli Velkou pardubickou naposledy.

V letech 1969 až 1993 byly přijímány totalizátorové sázky na vítěze Velké pardubické a průměrný výherní podíl za čtvrtstoletí činí 115 korun za 10 vsazených. Nejpřekvapivější vítězkou se stala v roce 1990 Libentýna. Kdo na ni vsadil, bral 812 korun za deset vsazených. Naopak koňmi s nejnižším sázkovým poměrem byli v letech 1983 Sagar a v letech 1988 a1989 Železník. V těchto letech bylo na vítězného koně vypláceno 22 korun za 10 vsazených. Více než desetinásobek vkladu byl od roku 1969 do roku 1993 vyplácen celkem šestkrát.

19 Nejmladším vítězem Velké pardubické se stal Josef Vavroušek, který se prosadil v roce 1956 v sedle Letce. Naopak nejstarším vítězem se stal v roce 1951 Vladimír Hejmovský. V tom roce byl v sedle Salvatora a bylo mu 59 let. V roce 2011, když vyhrál Josef Váňa s Tiumenem potřetí, bylo to pár dní před jeho 59. narozeninami.

7:18 V moderní historii Velké pardubické se sedmkrát prosadili čeští odchovanci a v 18 případech importovaní koně. České chovatele potěšili Cipísek (1996), Vronsky (1997), Peruán (1998 až 2000), Chalco (2001) a Charme Look (2016). Šestkrát se prosadili koně narození ve Francii, třikrát v Německu a v Polsku, dvakrát v Sovětském svazu a USA, a jednou vyhráli irský a anglický odchovanec.