Názory

Neděle napsala definitivní tečku za prvním čtvrtletím letošního roku. Měli jsme již hodnotit první dostihový den tuzemské sezóny, ale na premiéru v Mimoni a také ve Velké Chuchli si ještě musíme několik dní počkat. Důvody, proč se tak stalo, se probíraly velmi intenzivně nejen na dostihových serverech dost dlouho. Po velikonocích byla vedením Jockey Clubu nabídnuta varianta, na kterou zúčastnění přistoupili a dostihové dění se bude moci rozběhnout.  více

Současná krize kolem (ne)zahájení sezóny se osobně dotýká každého, kdo přímo působí v dostihovém provozu nebo se jím zabývá ve svém volném čase, a tak je přirozené, že vyvolává emoce. Neshody v českém turfu bohužel dospěly do stadia, ze kterého, podle mého názoru, může pomoci jen striktně věcný přístup a přímé jednání všech zainteresovaných stran. Místo toho jsme dosud svědky zbytečných invektiv na internetu a sociálních sítích. Ne vždy ale veřejnost dostává ucelené a kompletní informace. Jako sekretář ČSCHPMDK jsem musel reagovat na některá tvrzení pana Schulmana v sekci hydepark na Fitminu. Při psaní této odpovědi jsem narazil na spoustu dalších věcí, a to i v dalších článcích a zároveň slýchám spoustu informací i ústní cestou. Některá z nich jsou zcela nesmyslná nebo zkreslená. Rád bych tak za sebe jako Tomáše Jandu uvedl některé věci na správnou míru a podělil se s dostihovými příznivci o svůj pohled. V minulosti jsem pracoval jako sekretář Jockey Clubu České republiky ještě za éry Ing. Václava Luky st. a vždy jsem se velmi zajímal o fungování dostihové autority a celého dostihového sportu. Již více než tři roky jsem sekretářem ČSCHPMDK, takže mám o většině věcí nezprostředkované informace. Některé věci jsem již stručně vysvětlit v článku reakce sekretáře ČSCHMPDK, ale zde je proberu podrobněji a přidám další. více

Festival v Chteltenhamu 2016 máme za sebou. V pondělí ve tři hodiny odpoledne začíná předprodej vstupenek na rok 2017. Od úterý 14. do pátku 17. března bude na programu další ročník, který zcela jistě přinese plnou nůši skvělých zážitků nejen na dostihové dráze, ale i v zákulisí. O další porci se s vámi podělím.  více

Zaparkovali jste na některém z parkovišť a dorazili jste před brány dostihového chrámu v Cheltenhamu. Před vchodem zcela jistě potkáte několik překupníků, kteří nabízejí vstupenky. V úterý asi měli žně, neboť zájem zúčastnit se prvního dne Festivalu byl obrovský, návštěva téměř atakovala sedmdesát tisíc. Ve středu a ve čtvrtek to asi takové terno nebylo, neboť volných míst zůstalo mnohem více. Páteční Gold cup day je vyprodán již několik dní dopředu, a tak se dá očekávat velká aktivita nelegálních obchodníků. Ve středu i ve čtvrtek bylo možné koupit několik druhů vstupenek i přímo u pokladen. Lepší je ovšem nákup v předstihu přes internet.  více

Již několik mil před Cheltenhamem velmi dobře zjistíte, jak významnou a ostře sledovanou akci jedete navštívit. V první den mítinku jsme skončili uvězněni v zácpě již při sjezdu z dálnice, tedy skoro pět mil (osm kilometrů) před závodištěm. Naprostou samozřejmostí při cestě na Festival, je dát si dostatečnou rezervu. My si dáváme dvě hodiny. První bod programu je na pořadu v půl druhé místního času, a tak chceme být na místě půl hodinu před polednem. Již při výjezdu z dálnice zjišťujeme, že se dobře míněný plán mění v pouhou představu a fikci. Zbylé kilometry už se pohybujeme rychlostí chůze. Rychlejší chodec by byl na místě samém před poskakujícími automobily. Čím blíže závodiště, tím je chodců u silnic více.  více

Jste příznivec překážkových dostihů? Sledujete i mezinárodní scénu? Potom je ideálním časem k návštěvě kolébky turfu březen, kdy se koná na závodišti v Cheltenhamu, The Festival, nejprestižnější překážková akce na zeměkouli. Není to však návštěva na den nebo na víkend, musíte si vyblokovat skoro celý týden. V Cheltenhamu se běhá od úterý do pátku, v pondělí se můžete vydat na cestu, nebo pokud letíte již v neděli, můžete v pondělí navštívit jedno z menších ostrovních závodišť. My jsme tak učinili. Naše kroky vedly do jihoanglického Plumptonu, místa vzdáleného několik desítek kilometrů od letiště v Gatwicku.  více

Sobotní odpoledne nabídlo poslední dostihový den ze zimního mítinku ve Vincennes. Během čtyř měsíců se uskutečnilo celkem 88 klusáckých dostihových dní. V neděli se otevřely brány závodiště v Auteuil, což je jasné znamení, ve Francii začíná dostihové jaro. Skončily také dostihové dny na jihu Francie a pozornost se opět začíná upírat do Paříže a okolí.  více

Do volebního valného shromáždění Českého svazu chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní zbývá jen několik hodin. Ti, kdo se v sobotu dopoledne sjedou do Poděbrad, by měli minimálně hovořit o tom, jak by měl český turf v nejbližších dvou až třech letech fungovat a vypadat. Variant a možností je několik, ale podle mého je několik obecných zásad, které by měly platit, abychom mohli mluvit o cestě vpřed. Samozřejmě se může také objevit proud, který bude říkat, že české cvalové dostihy nemusí jít kupředu, stačí zachovat současné status quo, ale to by podle mého byla cesta do pekla, která by nic nepřinesla, a nemá cenu ji rozebírat.  více

Možná někdy mávneme rukou nad tvrzením, že Velká pardubická je skutečně jediným českým dostihovým fenoménem. Současnost tento fakt jen potvrzuje.  více

Po dlouhých 37 měsících bude zvoleno nové vedení České klusácké asociace. První co mi přijde na mysl, je jestli tato skutečnost ještě někoho zajímá. V první řadě jsou to ti, kdo jsou do tuzemského klusáckého dění aktivně zapojeni? Kolik jich je? Trenérskou licenci mělo letos vydáno 27 jmen, významně se do loňské sezóny zapsalo devět z nich, ti posbírali pět a více vítězství. Dalších sedm jmen má na kontě dvě až čtyři vítězství. Alespoň jedno vítězství mohlo oslavit 31 jezdců bez rozdílu licence.  více

V úvodu přeji všem čtenářům našich stránek všechno dobré v roce 2016, ať jsou pro nás dostihy především zábavou, která nám přináší radost a uspokojení. O tom, aby zprávy byly především dobré, se budou snažit především trenéři a jezdci na dostihových drahách. Když budou úspěchy i zpravodajství bude pozitivní. Ale o tom nemají být následující řádky. Ty chci věnovat inspiraci.  více

Pokud mě paměť neklame, tak si pamatuji pouze jedno české dostihové úterý mimo státní svátek, a to už je dlouhých jedenáct let. 20. dubna 2004 se konalo v Karlových Varech šest dostihů od tří do půl šesté. Další úterní dostihový den mimo státní svátek hned tak nehrozí, ale německý kalendář jich v listopadu a prosinci nabízí pět a v šestém případě druhý den v týdnu nahrazuje středa. Dráhy v Dortmundu a Neussu jsou osvětleny, a tak tradiční nedělní odpoledne bylo vystřídáno podvečerem. Svítit se musí v obou případech. V neděli se začínalo ve dvě odpoledne a to se osmibodový program za světla nestihne.  více

Většina tuzemské populace žije adventem, přípravou vánočních svátků. Dostihovou obcí kromě vánočních příprav hýbe také čas předvolební. V sobotu 12. prosince se bude volit výbor České asociace steeplechase, která má v Radě Jockey Clubu České republiky pět členů, tedy třetinu. Dva až tři roky nejsou dostihové volby v České republice pouhou formalitou, kde by se potvrdila „kandidátka Národní fronty“. Členové svazů a asociací mohou vybírat z většího počtu jmen než se do vedení svazu nebo asociace mohou dostat. Což je jistě jev pozitivní, měla tedy rozhodovat kvalita „volebního“ programu, kam dál by se tuzemské cvalové dostihy měly ubírat.  více

Sobotní poledne ve Velké Chuchli přineslo poslední rozloučení s nestorem české dostihové žurnalistiky Jiřím Křepelkou, který zemřel v polovině října letošního roku. Málokdo věděl, co může od setkání čekat, ale rozloučení to bylo důstojné. V posledních letech už se Jiří Křepelka tolik dostihovému sportu nevěnoval, ale v osmdesátých letech byl duší magazínu TURF, který byl vydáván pod Turf klubem SSM, který v roce 1970 vlastně vymyslel i anketu o nejlepšího koně roku. Díky Jiřímu Zlámanému bylo k dispozici několik článku Jiřího Křepelky právě z magazínu TURF z osmdesátých let. Několik se mi jich podařilo získat a při jejich čtení jsem zjistil, že některé myšlenky jsou aktuální i dnes, po téměř třiceti letech od jejich publikování v magazínu Turf.  více

Středoevropská dostihová sezóna skončila, alespoň ta cvalová. Klusáci nadále běhají v Rakousku a Maďarsku. V neděli se konaly závěrečné dostihové dny v Budapešti a ve Varšavě. Zejména pohled na polský rovinový šampionát je pro české turfmany příjemný. Tomáš Lukášek se stal šampiónem u našich severních sousedů. Když jsem byl ve Varšavě před dvěma roky, měli tam čeští jezdci velmi dobré renomé a vysoce byla hodnocena především výchova mladých jezdců, která v Polsku chyběla. U našich severních sousedů nastal hlad po jezdcích a Tomáš Lukášek dokázal situaci využít. Mezi lepšími najdeme i Martina Srnce, Marka Březinu a Václava Janáčka. více

Příznivci turfu mají první volnou neděli od 9. srpna, venku krásně svítí sluníčko, teplota převyšuje desítku, ideální příležitost vyrazit někam na vycházku a třeba se brodit spadaným listím. I to má své kouzlo, třeba si můžete srovnat myšlenky. Mě v tuto chvíli napadá ve spojitosti s dostihy myšlenka jediná, proč se ještě neběhají dostihy?  více

Máme za sebou z pohledu turfu úspěšný víkend. V sobotu v Pardubicích bylo podzimní počasí jako vymalované, lákalo k procházce nebo právě k návštěvě dostihů. Pamatuji moc dobře závěrečné pardubické dostihy, kdy se po tribunách proháněl tak leda vítr. Tentokrát byla návštěva velmi pěkná, dorazilo mnoho rodin s kočárky či malými dětmi, jen místa, kde obvykle stává občerstvení, zela prázdnotou. „Ani se nemáme, kde občerstvit,“ slyšel jsem už před startem prvního dostihu od štamgastů.  více

77. ročník Ceny zimního favorita vstoupí do dějin českého turfu. Čtyři čeští odchovanci na tabuli, to tady nebylo dlouhých patnáct let, navíc posbírali o trochu kvalitnější umístění než jejich předchůdci. V neděli 22. října 2000 se prosadila Vapeta, druhý byl Irsay Oliver, čtvrtý Bolístek a pátý Lokar. Tentokrát brali čeští odchovanci první tři místa a k tomu páté. Shodou okolností u toho byla dcera Vapety, Vaneta. Nezvítězila, ale doběhla na třetím místě.  více