Atraktivní kvalifikace? – 27. 5. 2015

Už před několika týdny jsem diskutoval s kolegou, že by se systém kvalifikací mohl trochu zatraktivnit. Na to, že to jsou překážkové dostihy s nejvyšší dotací během sezóny, mockrát se s úmyslem zvítězit nenastupuje, hlavním cílem je dokončit a dál se uvidí. Na podobné téma se mnou začal hovořit v neděli odpoledne i další kolega. Také podle jeho dojmu ze sobotního dostihu, ho napadla myšlenka kvalifikační dostihy zatraktivnit. Dokonce přišel s myšlenkou, že vítězi by se mohli odpustit přihlášky. Druhou možností je skutečnost, že by se vítěz automaticky kvalifikoval bez ohledu na handicap. Toto pravidlo by mohlo platit i na loňského vítěze. V současné době i on vstupuje v případě Velkého počtu zájemců do hry s handicapem.

Myslím si, že zajímavou inspiraci nabízí klusácká Cena Ameriky, tam se osmnáct účastníků také musí kvalifikovat. Jako hlavní slouží čtyři dostihy od listopadu po druhou lednovou neděli. Každý má trochu jinou propozici, neběhají se na distanci 2700 metrů jako vlastní Cena Ameriky. I to by mohlo současným kvalifikacím na Velkou pomoci. Jedna by se mohla běžet na distanci 5400 nebo 5500 metrů, jedna naopak na distanci 6200 nebo 6300 metrů, dvě by zůstaly na distanci stávající, ale jedna z nich by mohla být handicapem. i v kvalifikacích na Cenu Ameriky se startuje z různých met, koně s vysokým ziskem mají většinou metrážní přídavek a musí dokazovat své kvality.

Ptáte se proč delší dostih než 5800 metrů? Mnohokrát po Velké je slyšet, že nárůst 1100 metrů proti kvalifikacím je něco jiného, tak proč jeden z dostihů nepřiblížit ještě více distancí samotnému vrcholu? Supervytrvalci tak dostanou možnost jedné šance navíc, kde se prosadit. Otázkou je zda, do systému kvalifikací nezařadit i jeden dostih čistě pro šestileté koně. Jeho vítěz může mít jistou vstupenku do Velké. Mnohokrát se hovořilo o tom, že mladí to nemají v konkurenci ostřílených krosařů jednoduché, proč jim tedy neulevit samostatným dostihem. Do Ceny Ameriky mají také vlastní kvalifikaci čtyřletí (v době konání dostihu už jsou o rok starší, neboť jejich kvalifikace se koná většinou v posledních prosincových dnech a Cena Ameriky se běhá poslední lednovou neděli). Dva týdny před Cenou Ameriky mají svou kvalifikaci také šestiletí. Její vítěz má místo na startu jisté.

Možná by k zatraktivnění také pomohlo nevybírat koně do Velké podle handicapu, ale podle zisku od poslední Velké, kdo vydělá víc, je blíže k nominaci. Vím, že tato podmínka může být negativně přijata, neboť by vyžadovala více startů před Velkou a nikoliv pouze udržovací jeden nebo dva. Na druhou stranu, pamatuji si pouze jediný ročník Velké v posledních letech, kdy byl zájem větší než povolených 25 startujících. Pokud nebude na startce moc cizinců, v české kotlině potom také nastávají problémy s jezdci. O mnoho více než dvacet se jich v Česku neobjevuje, ale seriál dostihů pro mladé jezdce, pár nových talentů objevil. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet v budoucnu.

Čtyři kvalifikace na Velkou pardubickou už jsou dlouholetým stereotypem, nebylo by vhodné, i zde zkusit nějakou změnu? Je dobré o tom diskutovat dříve, než se nějaké novinky, přijmou, potom už je to dobré je nechat proběhnout a důkladně zanalyzovat!