Derby postřehy - 24. 6. 2013

Jeden důvod by na ostrovech určitě měli, a to je otevření českých klasik valachům. Už v květnu po vítězství Talara ve Velké jarní se rozproudila minimální diskuse, jestli bylo otevření správné či nikoliv. Tentokrát je důvod k diskusi ještě větší. Valach derby vyhrál a druhý ho podpořil z druhého místa. Jeden z kolegů, který nesleduje dostihové dění pravidelně každý týden, mi položil otázku, že rovinové dostihy jsou výkonnostní zkoušky anglického plnokrevníka, jak je možné, že jsou připuštěni valaši?

V tu chvíli začnete přemýšlet a hledat důvody, které vedly představitele Jockey clubu České republiky ke změně. Napadají různá vysvětlení. Větší prestiž překážek, směřování většiny solidních rovinových koní na skoky. Problematické využití pouze v Česku prověřených koní v chovu, v některých případech to může být lepší práce při tréninku s valachy než s hřebci. Do hlavy schvalujícím člověk nevidí, a s odstupem několika let už se i argumentace mohla změnit. Prolistoval jsem dostihový program a podíval se na plemeníky zúčastněných koní. Možná jsem špatně hledal, ale žádného potomka českého derby-vítěze jsem nenašel, zatímco potomků vítězů The Derby stakes několik. Není právě zde zakopaný pes? To není jen narážka na zdejší chovatele, ale všechny účastníky dostihového provozu.

Do derby chyběla zhruba hodinka, možná o něco víc, když mě zastavil František Holčák. Ptá se mě, jak prý derby doběhne. Chtěl tři jména, tak jsem vysypal Mister Westminster, Always on Sunday a Ley Percy. Velkokarlovický lišák se jen usmál a mou volbu nijak nekomentoval. Samozřejmě celá historka se mi vybavila ještě jednou po dostihu samotném, kdy Holčák slavil rekordní vítězství. Tou dobou jsem si také vzpomněl na neděli 2. června v Bratislavě. František Holčák s Jiřím Posádem stáli u vážnice a právě jsme se bavili o Misteru Aviationovi. "Velká jarné, to bylo všechno úplně špatně," zněla jasná odpověď. Ve Starohájském kritériu to však bylo o něčem jiném. Mistera Aviationa jsem sledoval, pěkný začátek, v oblouku se však začal propadat, vnitřně jsem ho odepsal, ale hnědák irské provenience ukázal skvělý konec. Holčák byl spokojen. Možná v tu chvíli věděl, že má v rukávu to správné eso pro čtvrtou červnovou neděli.

Příhoda druhá. Bylo několik minut po dostihu a přišla za mnou vážná a říká, no jasně, vždyť to byly první barvy stáje, žádné překvapení. Pravidelně před sezonou vycházejí ve věstníku barvy dresů a čapek jednotlivých stájí. Pamatuji si, že jsem je čítal pečlivě naposledy někdy před 30 lety. Od té doby to jen skouknu, ale blíže to nestojí za prostudování. A chyba. Stačí kouknout na fotky z loňského derby a je vám jasno. Jiří Chaloupka i Ján Havlík měli bílou čapku, tedy tu, co nosí hlavní želízko v ohni, zatímco sázkaři preferovaný Always on Sunday měl čapku modrou jako dvojka.

Staří turfmané podle čapek rozlišovali šance jednotlivých koní, dnes už se tolikrát koně jedné stáje v dostihu nesejdou a dělení a první a druhé barvy už se tolik nenosí. Ti, co ho pamatují, mohli mít v neděli odpoledne výhodu, ale moc jich zřejmě nebylo, když obě pořadí zůstala neuhodnuta... František Holčák tak během 22 let připravil sedm derby-vítězů. Klobouk dolů, za minutově přesnou přípravu i malé mlžení před dostihem samotným! Měli jsme brát bratislavskou formu Mistera Aviationa vážněji, nejen na lehkou váhu. Nyní se nevyplatí podcenit Legionara 21. července.  Mnohý však může namítnout, že všechno může být opět jinak, stejně jako tomu bylo v několika "rámcových" dostizích v derby-den.

Nezapomeňte, nezačíná letní spánek, ale dostihový kolotoč se točí dále i po slavnostním víkendu!