Je pravda, že tribuny rozhodně nepraskaly ve švech, zaplňovaly se spíše k poledni, kdy možná našli cestu do areálu lidé, kteří počítali s dostihovým dnem od 12.45, jak bylo původně proponováno. Několik desítek lidí zůstalo v areálu i na rodeo, které navazovalo na dostihový program a bylo součástí rodinné pouti, kterou závodiště o víkendu hostilo. Při dlouhodobém plánu dělat dostihy v jiném čase než je obvyklé, se dá zapojit i aktivní propagace a návštěva se může zvednout.
Pardubice i odpolední Chuchle jasně ukázaly, že české dostihové dny nemusí nutně začínat jednu či dvě hodiny po poledni, jak tomu bývalo dlouhá léta. Občas se můžeme přizpůsobit počasí nebo divákům, abychom dostihy servírovali v divácky atraktivnějším čase. Uvidíme, zda neděle 28. července byla jen ojedinělou vlaštovkou, nebo by mohla mít následovníky. O změně (třeba i jen kosmetické) už nyní mohou přemýšlet také v Lysé nad Labem nebo Karlových Varech, kam je program plánován o nadcházejícím víkendu. Tropy nás jen tak neopustí.
Jinak neděle byla černá z pohledu jezdců. Josef Bartoš už je opět ve stavu nemocných, doufejme, že jen na pár týdnů, zřejmě delší absenci si bude vybírat talentovaný Jan Kratochvíl. Letošní Pardubice jsou jeho černou můrou. Na jaře si zde zlomil klíční kost, nyní kost stehenní. Nějaký ten týden se do sedla nebude moci vyšvihnout, a tak realizační týmy zase budou mít těžké rozhodování, koho posadit. Kvalitních překážkových jezdců je jako pověstného šafránu, vždyť v neděli se jich představilo pouze 21. Když si uvědomíme, že na start Velké pardubické může 25 koní, tak se ptám, kde tuzemští jezdci jsou?
Ti rovinoví si zase mohou užívat příjemné léto! Už druhý červencový víkend měli volno, stejný rytmus bude pokračovat i nadále. Za dva týdny sice mohou vyrazit do Koles a Benešova, ale tam jsou na programu pouze provozní klání, která zřejmě o konečném účtování v šampionátu nerozhodnou. Prázdniny budou mít zřejmě i poslední srpnový víkend, neboť ve Velké Chuchli se běhat nebude a český kalendář nabídne pouze překážkové Pardubice. Alternativou může být Bratislava.
Tráva ve Velké Chuchli začíná růst, i přes velká vedra panující v posledních dnech. Ještě před 14 dny pouze hliněný pás u kanálu už se zelená, stejně jako svěží barvu nabírá cílová rovinka. „Snažíme se, každý den kropíme, abychom byli připraveni, ale samozřejmě o kvalitě zatím moc mluvit nemůžeme,“ sdělil správce závodiště Rudolf Vyhnálek. Vzhled dráhy je přece jen optimističtější než před dvěma týdny.
Pochvalu zaslouží chuchelští pořadatelé i za přípravu klusácké dráhy. Kilometrová tempa nebyla v neděli nijak rekordní, ale povrch vypadá lépe, než tomu bylo dříve. Pole sice nebyla početná, ale zajímavé souboje byly k vidění. Pokud dorazí i moravská část klusácké obce, budeme svědky zajímavých bitev a možná i velice kvalitních kilometrových časů.
Kdo, nesleduje klusáky pravidelně, může si myslet, že jejich úroveň není nijak valná z evropského pohledu vzhledem k jejich malému počtu. Počet vítězství v letošním roce na zahraničních drahách dává tušit, že není radno lámat nad klusáky hůl, pokud to neudělají oni a občas k tomu mají hodně blízko… To je však jiný, bohužel nekončící příběh.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.