Evropský pohár žokejů – 7. 9. 2017

Za prvé patří poděkování pořadatelům, že pokračují ve svém úsilí a tradice Evropského poháru žokejů pokračuje. Je příjemné jednou za rok vidět na domácích drahách tolik zahraničních jezdců, a přece jen se o českém turfu v zahraničí hovoří. Vysokou kvalitu dostihového dne umocňují čtyři dostihy nejvyšší kategorie, kde se představuje tuzemská elita. Některé dostihy skončily překvapením jako EJC Long. Eskerkhan ukázal, že je někdy v dostizích možné vše. Po vystoupení o sedm dní dříve v Mostě na něj vsadili pouze nadšenci. Kdo tak učinil a vzal si ponaučení ze startů svěřenců „mága“ Šavujeva, musel mít moc hezký sobotní večer.

EJC Million opět ukázalo, že francouzské formy opravdu nelze brát na lehkou váhu. Ultimate Fight nevyhrál v Chantilly žádný ostře sledovaný dostih, přesto si zasloužil pozornost. Navíc nastupoval s francouzským handicapem 41,5, loňský derby-vítěz Gontchar měl 41. Handicap druhého Troizileta se pohybuje ve Francii těsně pod čtyřicítkou. Rozdíl v cíli? Dvě délky.

V EJC Middle se podle očekávání prosadila Venillia a minimálně titul nejlepší český odchovanec sezóny 2017 už jí těžko někdo sebere. Bylo to jedno z posledních vystoupení Venillie na dostihové dráze. Uvidíme, zda se ještě jednou představí nebo ne. Triumfem v EJC Middle ukázala, že u nás v současné době na distancích okolo dvou kilometrů hledá soupeře marně. Škoda jen, že se zřejmě nedočkáme jejího startu v blacktype dostihu na západ od nás, bylo by to hodně zajímavé srovnání. Také u tohoto dostihu si dovolím uvést francouzský handicap. Šestiletý ryzák Ventaron nastupoval do dostihu se známkou 44 a Venillia mu nadělila téměř dvě délky. Můžete oponovat, že to byl pro něj teprve druhý start v sezóně, ale ukázaná platí.

Loni vyhrál Gerschův memoriál v rámci EJC Sir Sun a je o něm slyšet dodnes, vyhrál Velkou jarní cenu a v derby byl čtvrtý. Kam povedou další kroky King Hearta? Zajímavým koněm může být Let Fire a českému chovu dal dobrou známku Finios.

Zajímavé byly i všechny rámcové dostihy. Zkrátka bylo na co koukat, jen počasí bylo tentokrát trochu proti, ale kdo přišel nelitoval. Nezbývá než věřit, že se potvrdí slova Václava Luky mladšího. „Doufejme, že se bude pokračovat, samozřejmě nás nyní čeká zhodnocení a také, abychom si řekli, co ještě zlepšit do příštího roku. Málokdo si dokáže představit, kolik úsilí a financí stojí za touto akcí.“

Protože jsme v Česku, tak zcela jistě najdeme i některé vady na kráse, případně se vyrojí i mnoho nápadů, jak dostihový den zlepšit. Příznivě budeme moci hodnotit její pokračování a určitě by bylo dobré najít pro ni trvalý a tradiční termín, na který by si zvyklo i zahraničí.

Navíc ve čtvrtek dopoledne dorazil na adresu Jockey Clubu ČR pochvalný dopis na Evropský pohár žokejů z Řecka. Všichni dobře víme, že Řecko je ideální dovolenkovou destinací. V uplynulých letech jsme si také mohli přečíst mnoho statí o špatné tamní ekonomice, ale o turfu toho mnoho nevíme. Proto je zajímavé prohlédnout si také řecký dostihový newsletter, který vychází jednou týdně v angličtině. Tentokrát je na titulní straně Panagiotis Dimitsanis po vítězství s Last Opera Song ve Velké Chuchli. Navíc je tam dvoustránková reportáž z Prahy, ve které se mimo jiné dočtete, že čeští žokejové projevili zájem o zimní angažmá v Řecku. Bude na mapě další země, ve které se dokáže prosadit česká jezdecká škola?

Když budete procházet stránky www.horceraces.gr podrobněji, tak zjistíte, že v představenstvu Hellas Horse Races S.A. najdete i Čecha Petra Matějovského. V době řecké krize na tom tamní dostihy nebyly nejlépe. Před sezónou 2016 se jich ovšem ujala výše zmiňovaná společnost, ve které by podle některých informací měla mít podíl i česká Sazka. Není náhodou i zde prostor pro další spolupráci? Nebo alespoň získání cenných zkušeností? Například v roce 2011 se v zemi pod Olympem konalo 778 rovinových zkoušek, ve kterých startovalo 838 koní. Nyní se tamní dostihy opět nadechují k životu, a tak je po plnokrevnících poptávka.

Mějte pěkné dny a na viděnou na dostizích!