Jaký bude vývoj dostihových sázek? – 11. 10. 2017

Za pár týdnů to bude již 28 let od listopadových politických změna a na sázkovém poli v českých dostizích se mnoho nezměnilo. Příjmy ze sázek jsou malé, několik pokusů o mezinárodní spolupráci skončilo z různých důvodů v troskách. Posunem kupředu na tomto poli bylo jedenáct letošních dostihů, na které se dalo sázet ve Francii. Díky za to! Zmiňovaných jedenáct dostihů představuje příjem zhruba šedesát tisíc euro, více než jeden a půl milionu korun. Od této sumy je nutné odečíst náklady na výrobu přenosu a jeho distribuci do Francie. V těchto dnech se rozhoduje o tom, kolik dostihových dní z České republiky bude ve francouzské nabídce v příštím roce.

Sázky na české dostihy ve Francii to je pouze jeden střípek do celkové sázkové mozaiky. Daleko podstatnější jsou sázky doma. Po změně loterijního zákona je mohou brát i jiné subjekty registrované na českém trhu. Zatím se z této skutečnosti mohou těšit hráči. Nabídka je širší, je možné sázet z klidu domova přes internet, což je nesporná výhoda, zejména když se dostihy objeví v přímém přenosu České televize. Bohužel přínos pro dostihy je zatím téměř zanedbatelný. Malou část obratu vrací do dostihů pouze sázková kancelář Betino. Ostatní nemusí dávat nic.

Česká legislativa nehovoří o tom, kolik sázkové kanceláře musí vracet do sportu, natož do dostihů. Je to na šikovnosti a lobbingu každého svazu či autority, aby dokázala něco získat z prostředků, které jsou ze sázek odváděny státu. O kolik je jednodušší situace ve Švédsku či Finsku, kde sázkové kanceláře vrací zpět 13 procent obratu. Ve Švýcarsku je to přibližně devět procent a ve Francii osm. Při podobných číslech by byl pohled na české dostihy daleko veselejší. Z víkendového pardubického obratu 14 miliónů korun by se do dostihů vrátilo 1,12 miliónu Kč, a to beru v úvahu „pouze“ francouzských osm procent z obratu. Částky odvodů do dostihů se velmi aktivně řeší také v kolébce turfu, Anglii.

V uvedených zemích kromě Anglie jsou hlavní dostihové sázkové kanceláře ve vlastnictví či spoluvlastnictví dostihových autorit (cvalové a klusácké), a ty samozřejmě mají zájem na tom, aby byl sázkový zisk maximalizován. Dostihový kalendář i program jednotlivých dní je připravován tak, aby vyhovoval sázkám a sázejícím. Většina ze zmiňovaných zemí má celoroční provoz, nebo se snaží, aby byl provoz, co možná nejvíce rozložen v rámci celého roku (Švýcarsko a dostihy na sněhu…). Ale i v zemi pod alpskými velikány existuje možnost, jak sázet na dostihy každý den v roce. Tato varianta je zatím v České republice také utopií.

Můžeme se radovat, že se podařilo obrat na Velkou pardubickou minimálně zdvojnásobit proti roku 2014, ale na poli sázek nás čeká stále mnoho práce. Čím dříve se podaří posunout dostihové sázky (nejen vlastní sázení, ale i tolik potřebnou legislativu) minimálně o úroveň výš (ideálně by bylo o několik pater) než jsou v současnosti, tím lépe pro celé dostihy. Co je lepší pobídka pro všechny zúčastněné na dostihovém provozu, než vysoké dotace a nízké zápisné?

Fajn podzimní dny a hodně štěstí při sázení především na dostizích!