Komunikace a pochmourno – 4. 11. 2013

Můžeme se divit této situaci? Nikoliv. Jeden i druhý pořadatel se snaží dělat, co může (díky za to, alespoň se běhá!), ale pouze na vlastním písku. Vzájemná komunikace vrcholných představitelů naprosto vymizela. Její obnovení je v nedohlednu, a tak trpí všichni aktivní účastníci klusáckého provozu. Občas proskočí zpráva, že by se ledy mohly pohnout, ale za chvíli je opět situace na bodě mrazu. Ještě jsou sice na programu tři dostihové dny, ale už by se mělo hovořit o plánech na rok příští, vždyť živit koně celou zimu není právě laciná záležitost. Zatím je slyšet jen hrobové ticho.

Psát o tom, že by se situace mohla zlepšit, je naprosto bláhové a vhodné pouze k obdržení poukazu na vyšetření na nejbližší psychiatrické léčebně. Myslím si, že přistání mimozemšťanů na matičce zemi má nižší kurz než dohoda znesvářených stran.

Možná se ptáte, proč se tolik věnuji psaní o nějakých klusácích, vždyť nikoho nezajímají. Jestli by mohli hrát nějakou roli v českém dostihovém kalendáři nebo ne, je téma na někdy jindy. Vývoj v klusáckém sportu je zcel jistě zajímavý i pro cvalovou obec, která je početně mnohem početnější a různorodější než ta klusácká, ale stejné rysy tam najdeme.

Stačí se podívat jen na chuchelskou dráhu. Klusáci si už dlouhá léta areál pronajímají, neboť majitel pořádat klusácké dostihy nechce. Cvalová obec je ve stejné situaci. Majitelé hovoří o tom, že pořádání dostihů není lukrativní, ale že rádi areál pronajmou. Pokud za klusáky stála sázková kancelář Fortuna, tak dvoumiliónové nájemné nebyl velký problém. Když skončila, klusáci se topí v problémech, neboť financovat nájem není nic jednoduchého. I pro cvalovou obec by byl nájem hřebíček do rakve, podíváme-li se na to, v jaké kondici jsou v současné době dostihy obecně.

Také cvalová obec už se začíná dělit na dvě části. Už několikrát jsem zaslechl hodnocení my a oni. Pokud se ovšem budeme na současnou situaci touto optikou, dláždíme si tím cestu do pekla, ať jsme vedeni sebelepšími úmysly.

Před rokem byla velká krize v zámořské NHL (v Česku jsme z toho profitovali, mohli jsme chodit na Jágra a spol. J) hráči ani majitelé nebyli ochotni ustoupit ani o píď, museli nastoupit zprostředkovatelé a po několika velmi dlouhých jednáních se nakonec dospěli k dohodě, především kompromisu. Stejné to bylo se startem hráčů z NHL na olympiádě v Soči. Vyjednávalo se až do července, dalších šest měsíců. Letecké společnosti létající přes Atlantik si museli mnout ruce, ale nakonec nás čeká v únoru skvělá podívaná.

S protistranou nemusím trávit víkendy nebo společné dovolené, ale musím ji respektovat. Osobní zásluhy jsou v tomto procesu hezká věc, ale na nich se stavět budoucnost nedá. Pokud se všichni shodneme na tom, že situace českých dostihů (je jedno jestli cvalových nebo klusáckých) není růžová, tak by cílem všech (opravdu všech!) mělo být to snažit se najít rozumnou cestu, jak dál. Nelze jinak než si sednout ke stolu a jednat! Když se volí papež, tak kardinálové nemohou odejít dříve, než dojde k dohodě. Ano, okamžitě můžeme dodat také ke kompromisu. To by mělo být hlavním mottem i v dostizích.

Pokud někdo jednat nechce nebo má problémy s dohodou, ať za stůl ani nesedá. Nemá to cenu a je to ztráta času. V sobotu odpoledne bylo na varšavských dostizích počasí ohodnocené jako pochmurno, což se pasuje k dušičkovému dni. Doufám, že nad českými dostihy nebude pochmurno na jaře, to by byla velká škoda.

Nezapomeňte, že nás o víkendu čeká finále cvalové sezóny a klusáci odběhnou derby! Nepropadejte podzimnímu splínu!