Návštěva Lanfranca Dettoriho v Pardubicích – 14. 10. 2015

Přijít v polovině září za pardubickými pořadateli, že potřebujete lóži pro deset osob, ať velmi VIP či méně, které vyráží do Česka za zábavou, je stejné jako hledat vodu na poušti po období dlouhého sucha. Stále se k vám dostává, vyprodáno a není možné. Navíc nedělní počasí bylo poměrně chladné, a tak venkovní tribuna nebyla zrovna super přátelským prostředím.

Už příjezd Dettoriho do Pardubic byl komplikovaný. Dlouho se diskutovalo, kam bude moc přijet, kde vystoupí a podobně. Nestudoval jsem žádný protokol, který mezinárodní návštěvy na různých úrovních provází, ale přivítání při příjezdu někým z organizátorů a členem dostihové autority, by bylo podle mého na místě. Stejně jako nabídnutí místa pro celou skupinu někde pod střechou a v teple. Když budou hosté v pohodě a v dobré náladě, může začít krátká diskuze o upřesnění, co prominentní host absolvuje za program. Setkání s tím či oním VIP hostem, předání čestným cen, ohodnocení nejlépe upravených koní v paddocku nebo pozdravení se s legendou Velké pardubické Josefem Váňou či dalšími jezdci v šatně (možná společné focení před Velkou v paddocku). Případně několik minut na setkání s médii nebo prohlídka několika překážek kurzu. Od 14 do 17 hodin není mnoho času, ale i tak se dá zvládnout mnohé. Na závěr by bylo ideální předat malý dárek, třeba jen perník ve tvaru podkovy nebo ve tvaru koně. Žokejská legenda si také přivezla fotografie se svým posledním top-úspěchem, vítězstvím v Ceně Vítězného oblouku, a černou fixku na podpisy měl Dettori také u sebe.

Minutu po minutě jsem Dettoriho v Pardubicích neprovázal a neviděl, ale k ideálu měla jeho návštěva daleko. Špatné podmínky na jedné tribuně, potom přesun na venkovní tribunu, kde se moc dlouho v saku být nedalo, potom horečné vyjednávání, kam se mohou hosté přesunout nebo odjedou pro velký chlad domů. Nakonec byli přemístění díky aktivitě Ivo Köhlera do lóže Pardubického deníku. Pro prostory Dostihového klubu prý zase nebyli vhodně oblečeni, ale mnohé české „celebrity“ si tam dali dostaveníčko. U Taxisu se byl Dettori podívat individuálně (že by ochranka zaspala…), ceny nepředával, se zástupci závodiště se nesešel stejně jako s tuzemskými jezdci ve Velké, s Josefem Váňou se vyfotil ve chvatu po doběhu Velké pardubické. Přitom o Váňu se Dettori zajímal již při příjezdu… Při cestě na anglické rovinové dostihy se také člověk kouká, jestli je na startce Frankie.

Za sebe mám pocit, že se návštěva dostihové legendy v Pardubicích nepovedla. Dalo se získat spoustu plusových bodů, ale zůstaly mínusy a otazníky. Osobně nevím, jaká větší dostihová osobnost by musela do Česka přijet, ani ji neznám. Lester Piggott už v Praze byl před několika lety a celé to dopadlo mnohem lépe aspoň z mého pohledu. Další Dettoriho cesty do Čech se asi hned tak nedočkáme, ale i tak by bylo dobré být na podobné návštěvy lépe připraveni než v neděli.