Karty do derby se budou rozdávat až tuto neděli, kdy je na programu Velká červnová cena. O uplynulém víkendu byla ve hře Velká pardubická. Výkonem ohromil Bremen Plan. Kolikrát už se o něm hovořilo jako o favoritovi Velké a kolikrát jeho ambice skončily v propadlišti dějin? Ani v sobotu se mu moc nevěřilo, ale potom drtivá většina diváků v Pardubicích koukala jako nevěřící Tomášové. Kdo se v sobotu po kvalifikaci pohyboval v okolí Marka Stromského mohl čerpat energii plnými doušky. Doslova z něj příštila čistá radost. Pro Marka i Bremen Plana to návrat z říše snů. Majitel Karel Zatloukal se tvářil trochu zakaboněně jako vždychy, další plány moc nechtěl sdělovat. Prý byl sobotní start postaven buď anebo. V případě úspěchu velká, v případě neúspěchu konec kariéry. Vzhldem k předvedenému výkonu by si Bremen Plan zasloužil ještě říjnový start.
V pátek večer po vítězství v jednom z bumperů tvrdil trenér Olehla, že Klaus v sobotu vyhraje. Se svou předpovědí nebyl daleko, Klaus ukázal, že patří k tuzemské kvalifikační elitě, jen vrchol sezony mu stále nevychází... Zajímavým koněm pro Velkou může být i Budapest, ukázal, že mu oranice nevadí a pokud nasbírá další zkušenosti, může hodně čeřit vodu. Trochu zklamal poctivý Valldemoso, ale říjen je jště daleko a to se ambice mohou přesypat ještě několikrát. Ještě jedno jméno si stojí za to zapamatovat, Charme Look. Kdo, ho neměl v paměti po minulé sezoně, teď by ho měl vzít skutečně vážně. Trenér Milan Theimer měl nakrajíčku, když sděloval, že si vychoval od hříběte k obrazu svému. I to je velice zajímavý námět na příběh.
Jedna douška k pátečnímu podvečeru. Když se přijde s dobrým nápadem, k jeho zdárné realizaci to může být ještě hodně dlouhá a trnitá cesta. Dvojdny (nejen ony) se dají pojmout trochu jinak ve všech směrech. Více to nemá cenu komentovat, kdo byl v pátek v podvečer na místě, ví o čem mluvím.
Neděle se také zapíše do dějin českého dostihového sportu 500. vítězstvím na zahraničních drahách od roku 1993. Kde jinde oslavit jubileum než v Meranu? Když se v roce 2000 objevila meranská zlatá žíla, zvýšil se počet zahraničních výjezdů, tím i úspěšnost. Na tomto závodišti vyhráli čeští trenéři čtvrtinu z uvedeného počtu. Druhým významným momentem bylo otevření závodiště v Ebreichsdorfu, tam jsme vybojovali nejvíc rovinových vítězství. Zemí, kde se v Česku připravovaní koně prosadili je celá řada, ale chybí mezi nimi především kolébka turfu. Přepsání tohoto mezníku to bude důvod k velké oslavě.
Při začátku existence České republiky jsme také neuvažovali o tom, že někdo z koní v českém tréninku vyhraje grupový dostih, na tož Gr. 1. To vše se za dvacet let podařilo. Na druhou pětistovku zcela jistě nebudeme čekat dvacet let, tedy pokud zůstane zachován provoz v Itálii a Meranu především. Pokud by se neběhalo, tak nám asi dvacet let stačit nebude...
