Několik červnových poznámek – 9. 6. 2014

Co se týká derby, musíme počkat do čtvrtka, kdy je poslední škrtání, zároveň i poslední možnost dohlášení koní do derby. Zatím je na přihláškách 37 jmen, čeká se nějaká ta dohláška, což zcela jistě přivítá pořadatel, a tak uvidíme, kolik jmen ještě bude chtít vstoupit do startovacího zařízení v neděli 22. června. Poté startovní listina dostane reálnější obrysy, ale žádné jméno, které by mělo patřit mezi favority, po neděli nepřibylo.

Bez vítězství odjížděly v neděli večer české barvy z Bratislavy. Musíme říct, že takové vysvědčení jsme nečekali. Krátce po doběhu hlavního dostihu říkal Marián Šurda, že v dostizích každý chvilku tahá pilku, tentokrát ji netahali čeští reprezentanti. Minulý rok jsme mohli slavit čtyřikrát, a jak už to v životě chodí, každý den není posvícení. V pětici ostře sledovaných zkoušek jsme měli nejvíce zástupců, ale je z toho pouze sedm umístění do třetího místa a jedenáct do pátého.

Je škoda, že se jedničkové dostihy v rámci českého derby-dne nemají o něco vyšší dotaci, která by přilákala zahraniční konkurenci. Do dostihů o čtyři a půl tisíce euro celkové dotace (míle a sprint) zřejmě nikdo nepřijede, lepší by to mohlo být ve vytrvaleckém Zlatém poháru, který se poběží o 11 tisíc euro, ale host odjinud než ze Slovenska by překvapil. Otázkou je, zda se nějaký cizinec bude moci postavit na start derby. Pokud ano, možná by někdo vytrvalce přiložil. Jak ukázala Bratislava, srovnání minimálně se středoevropskou konkurencí je českému turfu velmi prospěšné. Ukázaly to i loňské říjnové Pardubice, dotace zhruba 12 tisíc euro a zahraniční účastníci nechyběli.

Opět přišla vlna tropických veder, navíc máme dny, kdy se stmívá velmi pozdě, a tak by mě zajímalo, jestli se najde pořadatel, který posune začátek dostihového dne do pozdějšího odpoledne, jak jsme loni byli svědky v Lysé nad Labem. Ideálním dnem pro posun je sobota, kdy se lidé mohou zdržet přece jen o něco déle, pokud by se pro ně připravil nějaký doprovodný program. V odpoledních hodinách by se dalo běhat i v pátek odpoledne. V Německu běhají v odpoledních hodinách kvůli sázkám z Francie a v samotné zemi galského kohouta jsou dostihové dny začínající mezi čtvrtou a pátou odpolední na denním pořádku. Není to pouze na provinciích, vždyť minulý týden se běhalo v podvečer i na „grupových“ drahách v Maisons Laffitte, St. Cloud a v Chantilly. Nemluvě o Irsku, kde jsou páteční podvečery tradicí i s doprovodným programem.

V pátek v podvečer se běhalo i ve španělském San Sebastianu. Na tři dostihy bylo možné sázet ve Francii a přínos pro pořadatele odhaduji na patnáct až osmnáct tisíc euro. Nebyly to dostihy nijak silně obsazené, do startovních boxů vstoupilo šest, osm a dvanáct koní. Na Pyrenejském poloostrově se běhá přibližně stejně dostihů za rok jako u nás a přiznejme si, že pokud by právě ve Španělsku nepůsobil Václav Janáček, asi bychom Španělsko měli především za zajímavou dovolenkovou destinaci a zemi skvělého fotbalu. Pod Pyrenejemi se hraje také skvělý basket a házená, a tak pozice dostihů nebude zcela jistě jednoduchá jako u nás… Na spolupráci s francouzskou sázkovou kanceláří, která je mimochodem sponzorem (nebo reklamním partnerem) francouzské fotbalové reprezentace, se však Španělé dokázali dohodnout. Páteční dostihový den v celoročním kalendáři sázkové kanceláře nebyl a situace se bude v pátek třináctého opakovat.

Ještě jedna zajímavost, která souvisí se Španělskem a střední Evropou. Již po několikáté se v sobotu odpoledne představil Václav Janáček na dostizích ve Varšavě. Dá se očekávat, že tam jezdí na pozvání polských majitelů, stejně jako další Češi. A tak mě v této souvislosti napadá otázka, že by o pětinásobného tuzemského šampióna nebyl v jeho domovině zájem? Jsou s jeho starty spojené velké náklady? Janáček by byl zcela jistě ozdobou dostihového dne a navíc zajímavým respondentem pro média. Mnoho lepších žokejů se v české kotlině nenarodilo…

Palec nahoru si zaslouží lysolabský pořadatel za to, že čestné ceny v dostihu poníků předával Josef Bartoš mladší, jeden z nejlepších překážkových jezdců historie, který je určitě velkým vzorem pro mladé adepty jezdeckého řemesla. Nemělo by to být pravidlem, že ceny v dostihu poníků bude předávat vždy nějaká současná jezdecká hvězda, případně i více? Fotografie s hvězdou bude mít určitě čestné místo v každém dětském koutku či pokojíku. Navíc jezdecké hvězdy jsou zpravidla na těchto dostihových dnech přítomny, jen to chce rozumně zakomponovat do programu.