Když člověk listuje historií Velké pardubické, přijde mu zmínka o tom, že se některý z ročníků nekonal pro vrtochy počasí k smíchu, trochu nepatřičná do 21. století. Je to několik let zpátky, kdy pár dní po Velké pardubické zaplavil naši zemi sníh, praskaly větve stromů, na některých místech napadlo více sněhu než je běžné uprostřed zimy. V tu dobu jsem si říkal, přijít to o tři dny dříve, tak se Velká pardubická opět nekonala... Je jedno jestli jsme v 19. nebo 21. století a vědci se přou o to, zda má máme globální oteplování nebo ne.
Musíme si přiznat, že občas si počasí s tuzemskými dostihy zahraje. O letních pardubických vedrech už jsme toho v letošním roce napsali více než dost. Občas se ruší dostihy i kvůli sněhu. Nebývá to často. Občas se posunuje začátek sezony v dubnu, když je sníh na dráze dlouho a pamatuji i přesun dostihového dne kvůli sněhu. Bylo to před deseti lety v Lysé nad Labem. Tehdy začátkem listopadu napadlo několik centimetrů sněhu, a tak se ze soboty přesouvalo na úterý. To už poprašek roztál a mohlo se v klidu běhat.
Přesuny dobře znají znají i v dostihově vyspělých zemích, kolikrát uprostřed zimy čtete, že byl ten či onen den pro sníh přeložen. Letos v zimě to zažili jak v Anglii, tak i ve Francii. Odložen byl i první díl letošního Crystal cupu konaný v jihofrancouzském Pau. V neděli 28. října se například nekonal klusácký dostihový den v Salon de Provence...
Takto nám zbyla z dostihového víkendu jen sobota, a to si aktivní účastníci užili své. Pro ni totiž platí známé rčení, že by psa nevyhnal. V Pardubicích se ještě začínalo za deště, ale končilo se za sněhové vánice. Fotky z tohoto dostihového dne by jistě uspěly v klání nejlepších obrázků z extrémních sportů..., stejně tak ty klusácké. Stěží bylo vidět z tribuny na protilehlou rovinku klusácké dráhy, problémy měly také kamery. Termín bílá tma byl příznačný. Na tribuně se nikdo dlouho nezdržoval. Největší muka prožívaly jezdci. Jaromír Kotásek roztával celou cestu z Prahy až do jihomoravských Ratíškovic. "Okamžitě si nechám ušít nějakou zimní kombinézu s dresem, měl jsem pod dresem dva svetry a stejně to nestačilo," pronesl s drkotajícíma zubama.
O tom, co museli zažívat jezdci v Pardubicích, o tom raději ani nepomýšlet. Půl kilogramu navíc na zlepšení tepelné ústroje v sobotu odpoledne zcela jistě nestačilo. Inu i to jsou dostihy v mírném klimatickém pásu... S největší radostí m ohl odjíždět Jaroslav Myška. Dvakrát vyhrál, k tomu přidal dvě druhá místa, a už nemůže být předstižen i když se bude konat závěrečné klání přes proutěné překážky v Praze. Marcelu Novákovi triumf porklouzl doslova mezi prsty. Loni potřeboval Myška k šampionskému titulu 26 zásahů, letos jich má na kontě 15.
Velká radost se šířila v sobotu vpodvečer z italského Milána. Dobýt San Siro se nepovede každý den, co teprve na grupové scéně. Dokonce německé servery mají Donn Hallingovo jméno na prvních stranách. Ještě před deseti lety byly grupové úspěchy z říše snů. Masini na překážkách a Darsalam na rovinách přepsali historii, přesto se takové úspěchy nerodí každý den. Proto si jej užívejme. Potěšitelná je i skutečnost, že v sedle byl český multišampion Václav Janáček! I jeho kariéra jde stále vzhůru, snad to tak bude pokračovat i nadále!
V pátek odpoledne v Ebreichsdorfu mnozí krotili hlavou nad tím, jak českou konkurenci převezl průměrný německý Schachspiler. Zcela jistě to není velká hvězda, ale dokáže se umisťovat i na francouzských drahách. Kolik takových koní máme, kteří si jezdí pro dotace do země galského kohouta?
