Velká pardubická: Pohled do historie II.

Před 90 lety… 14. října 1928 se konal 47. ročník slavného dostihu, na startu bylo 14 koní, ale ještě, než byli vpuštěni na trať, byli překážky přeměřeny a například Velký Taxisův příkop byl rozšířen na požadovaných pět metrů. Dostih skončil velkým úspěchem německých koní. O vítězství svedli dramatický souboj Vogler a Beate, o krk byl u cílového mezníku dříve Vogler s amatérem Schmidtem. Jako favorit nastupoval do dostihu domácí Brutus a doběhl se čtyřdélkovým odstupem na třetím místě. Ze 14 startujících jich okolo cílového mezníku proběhlo deset. Také čtvrtá Johanniterin přijela z Německa. Právě obě německé klisny čekal po návratu zcela obyčejný, až neuvěřitelný příběh. Tahaly společně kočáry a někdy pomáhaly i na poli. Na vítězství Voglera se vyplácelo 38 korun za deset vsazených. Stejně jako tomu bylo v prvních letech dostihu i v roce 1928 většinu celkové dotace získal vítěz dostihu. Vogler vydělal svému majiteli 60 tisíc korun, druhá Beate jen 12 tisíc. Vogler zvládl distanci 6400 metrů v čase 12:03,9, což byl na tu dobu velmi dobrý čas.

Před 80 lety… Koncem září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda, a především české pohraničí připadlo Německu. Tisíce mužů bylo připraveno se zbraněmi v rukou proti agresorovi, ale pokyn k boji nedostali. Nicméně 57. ročník Velké pardubické už se neuskutečnil. Historie dostihu byla přerušena až do roku 1946.

Před 70 lety… V roce 1948 se v Československu změnily poměry a nikdo ze zahraničí se neodhodlal do Pardubic na Velkou pardubickou přijet. Pořadatelé museli zapomenout na slibně rozvíjející se kontakty s anglickými a francouzskými majiteli. Na start se postavilo jedenáct domácích koní, kteří bojovali o celkovou dotaci 300 tisíc korun, pro vítěze byla určena polovina celkové sumy. O více než dvacet délek vyhrál 9letý polokrevný valach Var, který reprezentoval vojenský útvar 2108, a v jeho sedle byl amatér Kotek. Var nesl hmotnost 67 kilogramů. Var sice během dostihu dvakrát padl, ale jezdec vždy dokázal nasednout a dostatek se do cíle. Z dnešního pohledu by žádný z účastníků 59. ročníku Velké pardubické nemohl být platně klasifikován v cíli. Pětice, která proběhla okolo cílového mezníku, totiž padla, vybočila či ztratila jezdce, někteří i vícekrát. Distance dostihu už byla 6900 metrů a Var ji zvládl v čase 11:03,3. Kdo, Varovi věřil a vsadil si, odnášel si 88 korun za deset vsazených.

Před 60 lety… 19. října 1958 se konal 69. ročník Velké pardubické. Počasí toho roku připravilo pro účastníky velmi náročné podmínky. Oranice byla hluboká, tráva kluzká a vodní příkopy byly rozvodněné. Na startu dostihu bylo 15 koní, deset domácích a pět ze Sovětského svazu. V roli obhájce nastupoval na start 9 letý tmavý hnědák Epigraf, v jehož sedle nahradil amatéra Fedina Vladimir Prachov. Epigrafovi se podařilo obhájit vítězství, když o dvě délky porazil Liptova ze Štátného majetku Hubice. Také třetí dotace putovala do Sovětského svazu zásluhou Gazona II. Dobré výsledky slovenské stáje z Hubic podtrhla čtvrtým místem Nevädza. Těžké podmínky se promítly i do času dostihu, 13:11,0, který byl o minutu a půl pomalejší než v roce 1957 a více než minutu pomalejší než v roce 1959. Na Epigrafa se vyplácelo deset korun za deset vsazených.