Jaroslav Bouček / majitel
Byl jsem přesvědčený, že letos Sixteen měla na to Pardubickou vyhrát. Ale to, že nevyhrála, pro mě není zklamáním. Ale sezóna není pouze jeden dostih. Když vezmu sezónu jako celek, tak nestála za nic, ale co se týká Velké pardubické, tak jsem byl velmi spokojený.
Já v tomto nebudu umět být objektivní, protože pro mě byla nejlepším koněm sezóny určitě Sixteen. A jestli pojede Pardubickou i příští rok, tak to je v tuto chvíli padesát na padesát. Ale běžela by pouze za podmínky, že se žokej Bartoš zaváže, že ji bude jezdit, to je absolutní podmínka. V momentě, kdy se zaváže, tak by pravděpodobně ještě jednu sezónu běhala. Jeho výkon v sedle Sixteen byl v letošní Pardubické skvělý, neudělal žádnou chybu, a i když bylo překvapivé, že celý dostih běžela zepředu, tak to díky chuti, s jakou šla, určitě nebylo špatně. A kdyby na velké vodě neztratila podkovu a kdyby nebyla na okruhu tak hluboká dráha, tak jsem přesvědčený, že by Tiumena lehce porazila.
Ing. václav Luka ml. / trenér šampión
Určitě pozitivně, protože na to, jaký byl její začátek, tak skončila pozitivně. Po loňském výsledku jsem si myslel, že lepší už to být nemůže. Ono to ale asi může být vždycky lepší. Chybí nám klasika, sice máme nějaká umístění, ale nikoli vítězství, a to mě mrzí. Oproti loňské sezóně jsme letos získali větší počet vítězství. Vyběhali jsme i více jedničkových vítězství až na ty zmiňované klasické dostihy, bylo i pár zranění, ale to k tomu patří. Takže letošní sezónu rozhodně nemohu hodnotit negativně.
Na tuto otázku nemohu odpovědět jedním konkrétním jménem, protože pokud daný kůň ve své kategorii vyhraje, tak je nejlepší. Já mám vítězů hodně, hodně i několikanásobných. A když je kůň schopen dobrý výsledek zopakovat, tak je pro mě nejlepší. Máme ve stájích pár osobností, které by si zasloužily ocenění jako nejlepší, ale není to jeden jediný kůň. Celé koňské osazenstvo našich stájí se svými výsledky na dráze zasloužilo o to, že máme šampionát, takže jednoho jediného opravdu vybrat nemohu.
Martin Cáp / novinář
Myslím si, že z hlediska úspěšnosti českého turfu na dráze to byla další úspěšná sezóna, pokud hodnotíme nejen Shamalgana, ale i další řadu úspěšných koní, kteří se prosadili na evropské blacktype scéně. Pokud jde o celkové zdraví českého turfu, tak to byla sezóna nesoucí se ve znamení boje s pokračující ekonomickou krizí. Je vidět, že většina pořadatelů musí zápasit s nedostatkem sponzorů. Přesto lze hodnotit letošní sezónu za úspěšnou, nicméně je tady řada otazníků do budoucna.
Myslím si, že to se spolehlivě říct nedá. Pokud bychom brali čistě sportovní hodnotu, pak bychom se museli podívat na těch několik zmiňovaných blacktype výkonů rovinových koní v Itálii a v Německu. Byť máme u koní, jako jsou Iryklon, Leo Gali, Shamalgan k dispozici dosažené handicapové známky, tak jejich výsledky úplně směrodatně srovnávat nemůžeme. Určitě by to byl mrtvý doběh nebo těsné pořadí mezi těmito zmiňovanými koňmi. Derby vítěz Roches Cross je příslibem do budoucna, který si může svoji pozici v příští sezóně ještě vylepšit. A co se týká hlasování o koně roku, tak si myslím, že právě ta vyrovnanost sil koní na rovinách může mít za následek, že se tentokrát stane koněm roku po letech překážkový kůň, konkrétně Tiumen.
Jaroslav Šafář / žokej šampión
Byla hodně úspěšná. Dařilo se, dostával jsem hodně důvěry, a od toho se odvíjel i můj výsledek v šampionátu. Mým cílem bylo letos jezdit co nejvíce dostihů a tomu jsem podřizoval i váhu a vše ostatní. Zkrátka mi šlo o to dostat se na co nejmenší váhu a jezdit tak co nejvíce dostihů, a to se povedlo. Zvítězit v šampionátu je určitě dřina, ale když se daří, tak ta dřina tolik nebolí.
Já bych vybral dva. Prvním je hřebec Wallisto, protože na to, jak byl zatěžován, podal fantastický výsledek. A druhý je tříletý hřebec Aprilius. Ten se za sezónu vypracoval až do jedničkových dostihů, kde udělal i rekord dráhy, když porazil klisnu Merbelu od trenéra Luky.
Dalibor Török / trenér
Letošní sezóna měla velmi dobrý tříletý ročník a asi se zde ukazují zahraniční nákupy drahých a kvalitních koní. O něco slabší byl dvouletý ročník, ale myslím, že mnozí majitelé budou v zahraničí nakupovat právě dvouleté koně, kteří už mají za sebou nějakou zkušenost z dráhy. Naproti tomu je škoda, že došlo a dochází ke snižováním dotací, což může mít za následek přechod majitelů na zahraniční závodiště, kde jsou dostihy dotovány stále o mnoho zajímavěji než tady. Ostatně už nyní stále více majitelů přihlašuje své koně do dostihů v Itálii, Německu či ve Francii. Podle mě je ta největší krize zažehnána, protože se poměrně hojně nakupovalo. Zejména pak ročci, ale i starší koně, a majitelé byli ochotni utratit v letošním roce nemalé finanční prostředky, takže se můžeme těšit na kvalitní koně v českém dostihovém provozu. Jen opakuji, že zásadním problémem by mohla být výše dotací a sám jsem zvědav na propozice na příští sezónu. Jinak za nejvýznamnější vrcholy sezóny považuji další vítězství pana Váni a také druhý šampionský titul kolegy trenéra Václava Luky.
Pořád si myslím, že nejlepší kůň, který u nás závodil, byl Shamalgan. Pak jistě Tiumen, který dokázal dvakrát vyhrát Velkou pardubickou a nutno dodat, že jistou výhodu při volení koně roku mají ti koně, kteří vyhráli na podzim, neboť zůstanou v paměti, těch, kteří je volí. Možná má šanci i Roches Cross, ale pro mě osobně je nejlepším koněm Shamalgan. Co se klisny týče tak bych asi hlasoval pro Leo Gali. To je podle mne naše nejlepší klisna, i když měla velkou konkurentku v Greek Wedding.
Ing. václav Luka / prezident Jockey Clubu ČR
Letošní sezóna nikterak nevybočila z trendu, který trvá cca pět let, a přestože je velmi náročné udržet dostihový provoz jak finančně, tak organizačně na současné úrovni, budu velice rád, když se nám to podaří i v příštích letech. Je vynikající, že se navázalo na úspěchy našich koní v zahraničí a týká se to zejména rovinových koní, neboť v minulosti to byli právě spíše překážkáři, kteří nás za našimi hranicemi prezentovali. Takže nyní to už není jen ojedinělá popelka v podobě jednoho Darsalama, ale mnoho českých rovinových reprezentantů podává dobré výkony a dělá dobré jméno českého turfu v zahraničí. Pak jsem rád, že zde za celu sezónu nebyl zaznamenán jediný pozitivní dopink a že se nevyskytl žádný skandál. A co je velmi potěšující, je skutečnost, že byla vyšší návštěvnost na dostizích, což je signál, že se zvyšuje obliba tohoto sportu.
Jednoznačně Shamalgan a není podstatné, že už nehájí barvy České republiky, ale například v Chuchli se letos ukázal dvakrát a pokaždé tu své soupeře deklasoval. Hlavně však jsou přesvědčivé jeho zahraniční úspěchy. A klisna? To jste mě zaskočil. Tak asi vítězka Oaks Orphan, vítězka pardubického St. Legeru a Ceny prezidenta Greek Wedding, Brittany a určitě Leo Gali. To jsou mé favoritky na nejlepší klisnu.
Ing. Tomáš Janda / bloodstock agent
S pohledu bloodstock agenta byla uplynulá sezona velmi úspěšná. Zprostředkoval jsem nákup derby vítěze Rochess Grosse a blacktype vítězů jak na rovinách, tak na překážkách. Déle vynikající dvouleté klisny i hřebce, například Wanillca, White Angel, Falcohill, Pearless Queak atd. Co se týče obecného pohledu na dostihovou sezónu, mne určitě nepotěšil pokles dotací významných dostihů. Naopak je velmi povzbuzující fakt, že naši koně se výborně prosazovali na evropských dostihových drahách. Kdo by ještě před pár lety čekal, že koně v Česku trénovaní získají tři blacktype vítězství a celou řadu blacktype vítězství a umístění na překážkách. Že budeme mít šest sedm koní na rovině, kteří budou pravidelně běhat v Evropě blacktype dostihy. Takže z tohoto pohledu jde úroveň určitě nahoru.
Hodně těžká otázka, letos je těch kandidátů hodně. Asi bych se rozhodoval mezi Tiumenem, Shamalganem, Leo Gali, Iryklonem, Roches Crossem, Chardonney Tchequem. Je to těžké i proto, zdali se rozhodovat podle nějakých vyrovnaných výkonů toho kterého koně, nebo podle důležitosti dostihu. A kdyby se rozhodovalo o nejlepší kobyle, tak bych určitě hlasoval pro Leo Gali.
